PTEJTE SE BABIČEK A PRABABIČEK…

…co jedly a jak si jídlo připravovaly, co pěstovaly a jak hospodařily, které byliny používaly a na co, a co dělaly pro svoje zdraví. Ptejte se jich, dokud to jde. Já už se své babičky bohužel nezeptám…

Moje babička se narodila ještě před válkou. Dožila se krásných 87 let a do konce svého života žila sama v chalupě a byla naprosto soběstačná. Všechno to, co dneska tak těžce objevujeme, zjišťujeme a znovu zavádíme do života, dělala naprosto samozřejmě a přirozeně.

Pila vodu, kefír a podmáslí, vajíčka měla domácí, používala máslo a sádlo, jedla luštěniny, měla ráda ryby, na brambory si sypala šnytlík nebo petržílku, vařila vývary (a vůbec tvrdila, že polévka je grunt) a vždycky taky vařila doma z čerstvých surovin.

Chovala slepice a králíky. Na zahradě pěstovala brambory, květák, zelí, mrkev, okurky, rajčata, jahody i bylinky. A zahrada byla plná ovocných stromů a keřů – jabloní, hrušek, švestek, třešní, rybízu, malin a angreštu. V létě zavařovala všechno, co na stromech a keřích vyrostlo. Co nezavařila, z toho udělala džem, povidla nebo šťávu. Na podzim se nakládal velký sud zelí, které jsme jedli až do jara. Na podzim taky uložila do sklepa do písku kořenovou zeleninu a naložila vejce, takže i když slepice přes zimu nesly málo, vajíčka jsme kupovat nemuseli. Na skříni v pokoji měla vždycky dostatečnou zásobu ořechů a mandlí.

Chodila do lesa na borůvky a na houby. Slepicím na kopřivy a trávu, kterou i ve vysokém věku sekala kosou.

Ráno když vstala, obstarala nejdřív zvířata a pak šla pěšky do práce. A odpoledne zase pěšky z práce. Cestou nakoupila, zastavila se a popovídala si u sousedek. 

Všichni ji měli rádi, vždycky k nám chodily různé návštěvy a já jsem nikdy babičku neviděla jinak než dobře naladěnou.

Dokud jsem byla úplně malá, brala jsem to všechno jako naprostou samozřejmost. To, že byla domácí vejce. Že jsme mívali králíky. V létě si trhaly úrodu rovnou do pusy, v zimě si chodily do sklepa pro kompoty a džemy…

Jasně, byla za tím vším spousta práce. Pamatuju si, jak jsem si tenkrát říkala, že až já budu velká, nic z toho rozhodně dělat nebudu. Nebudu v kuchyni trávit tolik času, koupím si nějaký polotovar a hned bude uvařeno. Pěstovat taky nic nebudu, vždyť se dá všechno koupit…

A tohle přesvědčení mi vydrželo hodně dlouho. Neměla jsem tušení, že to, co moje babička dělala, jak se chovala a jak připravovala jídlo, vycházelo z velké moudrosti našich předků. Nechala jsem se zlákat pohodlností a taky dobrou lobby potravinářského průmyslu. Poslouchala jsem „odborníky“, jejichž doporučení byla špatná, postavená na nedostatečných výzkumech a důkazech. (Jenže to jsem tenkrát ještě nevěděla.)

A tak jsem všechny rady mojí babičky ignorovala a pohrdala jimi. Dneska bych se jí na spoustu věcí tak ráda zeptala. Ale musím hledat jinde.

Máte babičky a prababičky? Ptejte se jich. Raďte se s nimi. A poslouchejte jejich rady. Je v nich spousta moudrého.

Napište mi, co jste se dozvěděli. Budu moc ráda, když se se mnou o rady svých babiček a prababiček podělíte. 🙂

Líbil se vám článek? Lajkujte ho a sdílejte se svými přáteli. 🙂

Jsem specialistka na výživu a zdravý životní styl. K výživě mě přivedla touha po dítěti, které léta nepřicházelo. Až když jsem zjistila, jak zásadně to, co jíme a jak žijeme, ovlivňuje naše zdraví, začal se můj život ubírat vytouženým směrem. Dnes se výživě věnuju profesně. Předávám znalosti a ukazuju, jak zdravý životní styl začlenit do – někdy příliš rychlého – života a jak se o své tělo starat tak, aby dobře sloužilo nejen dneska a zítra, ale třeba i za 50 let. Díky svým zkušenostem se zaměřuju na maminky s dětmi a na ženy, které chtějí otěhotnět. Pomáhám i těm, kteří chtějí zhubnout nebo zlepšit zdraví.
Komentáře
  1. Dana K. napsal:

    Ještě bych dodala křížaly. Má prababička je uměla krásně šťavnaté. A vařila na kamnech, kde se topilo dřevem, v létě u nich bylo peklíčko a v zimě teplíčko 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.